Pastor a kotě

Slyšel jsem příběh o jednom pastorovi, který měl kotě. Staral se o ně a měl ho rád. Jednou ale vylezlo na strom na dvorku, a pak se bálo slézt dolů. Pastor ho lákal, čiči, čiči, ale kotě nic. Nahoru to šlo, ale slézt ještě neumělo. Přinesl mu pod strom misku mléka, ale ani to nezabralo, koťátko dolů neslezlo. Strom nebyl dost silný, aby se na něj dalo vylézt, ale pak pastora napadla spásná myšlenka: Přiváže provaz ke stromu tak vysoko, jak dosáhne, druhý konec uváže k tažnému zařízení, s autem popojede, stromek se ohne a kotě půjde pohodlně sundat. Udělal to tak, stromek se ohnul, ale na první pokus bylo kotě pořád ještě moc vysoko. Chtělo by to ještě tak metr popojet, usoudil pastor. Ale když kousek popojel, lano to nevydrželo a prasklo. Strom se prudce narovnal a katapultoval kotě z dohledu.

Pastor se cítil hrozně. Obešel sousedy a vyptával se lidí, jestli neviděli malé kotě.
Ne. Nikdo neviděl roztomilé kotě. Nakonec to tedy vzdal. A tak se tedy modlil: "Pane, odevzdávám toto kotě do tvé péče, prosím postarej se o ně", a šel se věnovat jiným věcem.

O několik dní později v obchodě s potravinami potkal jednu členku sboru. S překvapením si všiml, že má ve vozíku žrádlo pro kočky. Sestra nesnášela kočky, všichni to o ní věděli, a tak mu to nedalo a zeptal se jí: "Sestro, co se stalo? Nikdy jste neměla ráda kočky a teď vidím, že pro ně kupujete žrádlo. Změnila jste na ně názor?" Odpověděla: "Pastore, nebudete tomu věřit," a pak mu vyprávěla, jak ji její malá dcera dlouho prosila o kočku, ale ona o tom odmítala vůbec mluvit. Před několika dny ale o tom dcera znovu začala, a tak jí nakonec řekla: "V žádném případě, jenom přes moji mrtvolu! Jedině, kdyby ti Bůh dal kotě, tak jedině pak si je můžeš nechat." A pokračovala: "Víte co moje dcera udělala? Šla na dvorek za domem, klekla si na trávník a modlila se. A opravdu, pastore, nevěřila bych tomu, kdybych to neviděla na vlastní oči! Představte si, naráz z modrého nebe přiletělo kotě a přistálo přímo před ní! Co můžu dělat? Vyslyšená modlitba!"