Máte už všechny dárky?

O vánocích obvykle neotevíráme Starý zákon. Většinou čteme o narození Ježíše v Betlémě, o pastýřích, o mudrcích, kteří přinášejí králi položenému v jesličkách svoje vzácné dary - zlato, kadidlo a myrhu. Ale v proroctví Micheáše narazíme na zajímavý oddíl, ve kterém se Micheáš ptá: "Co je to, co od nás opravdu Bůh chce? Co bychom měli nabídnout Bohu?". 

Vánoce jsou doba, kdy se vzájemně obdarováváme. Doba štědrosti a velkorysosti, čas, kdy jsme ochotni utratit i víc, než si třeba ve skutečnosti můžeme dovolit. Na rozdíl od mudrců, kteří přinesli dary Ježíši, my mu zdaleka nepřinášíme tolik darů, kolik dáváme svým blízkým.

Vánoční dárky - to je velké téma. Nejdříve je musíme vymyslet. Trápíme se nad nimi. Utrácíme. Překonáváme potíže, které jsou spojené s jejich sháněním, jenom abychom měli pro druhé ten správný dárek. A když jsme je už vymysleli a objednali přes Aliexpress, tak jsme nervózní, jestli přijdou do Štědrého dne.

Jaké by to asi bylo, pokud bychom se rozhodli, že stejně tolik času, energie a myšlenek vynaložíme na to, abychom dali dar Ježíši? Prorok Micheáš nad tím přemýšlel a řešil dilema, co by mohl Bohu přinést: "Jak předstoupím před Hospodina? S čím se mám sklonit před Bohem na výšině? Mohu před něj předstoupit s oběťmi zápalnými, s ročními býčky? Cožpak má Hospodin zalíbení v tisících beranů, v deseti tisících potoků oleje? Což smím dát za svou nevěrnost svého prvorozence, v oběť za svůj hřích plod svého lůna?" Člověče, bylo ti oznámeno, co je dobré a co od tebe Hospodin žádá: jen to, abys zachovával právo, miloval milosrdenství a pokorně chodil se svým Bohem." Micheáš 6,6-8

"Co mám přivést Pánu?" ptá se Micheáš. Nejprve myslí na takové věci jako jsou: "roční býčci", "tisíce beranů", "potoky oleje ". Ale pak si Micheáš uvědomí: "Ne, ve skutečnosti Bůh nechce žádnou z těchto věcí. Dary, které chce Bůh, jsou tři: Chce, abys jednal spravedlivě. Chce, abys miloval milosrdenství. Chce, abys chodil pokorně se svým Bohem."

Jaké by byly vánoce, pokud bychom všichni zabalili tyto tři dary, položili je pod stromek a darovali je našemu Pánu?

1. Jednej spravedlivě

V našem světě se často setkáváme s nespravedlností?. Často se nám zdá se, že zlo má úspěch, zatímco dobru se nedaří. Všechno se zdá být vzhůru nohama. Lidé, kteří zpronevěří milióny jsou na svobodě, zatímco lidé, kteří toho mají na svědomí daleko míň, jsou odsouzení. Za 27 let od revoluce se nepodařilo odsoudit za zločiny komunismu prakticky nikoho. Právě dnes jsem narazil na článek s titulkem: "Jak je možné že komunističtí věznitelé mají dnes větší důchody než jejich oběti?" Copak je tady možné mluvit o nějaké spravedlnosti? Jak je možné, že někdo, koho chytili s milióny v krabici od vína, dneska pořád ještě není odsouzen? 

Možná jsme se s nespravedlností setkali my sami. Někdo nás podrazil a my jsme neměli možnost se bránit. Setkat se s nespravedlností není žádná výjimka.

Myslím, že s nějakou formou nespravedlnosti bude mít zkušenost asi každý.

Co by se ale stalo, pokud bychom my, kdo jsme součástí církve, zabalili malý dárek nazvaný "spravedlnost" a přinesli ho k jeslím v Betlémě? "Pane, nemůžeme přinést to, co nabízí svět, ale my, jako tvůj lid, budeme spravedliví vůči sobě navzájem. Slibujeme, že nebudeme podvádět." "Slibujeme, že budeme spravedliví v našich firmách a v našem zaměstnání. Slibujeme, že nebudeme lhát našim zákazníkům. Budeme vždycky upřímní v tom, co říkáme. Budeme vždycky spravedliví v tom, co děláme." "Slibujeme, že budeme spravedliví k lidem, se kterými nesouhlasíme. Nebudeme o nich nikdy nespravedlivě mluvit. Nebudeme šířit drby, nebudeme si stěžovat, nebudeme se hádat ani bojovat jeden s druhým. Vždycky budeme jednat fér!" Jaké by to bylo, kdyby to Boží lid udělal? Jaký by byl náš příští rok, kdybychom zabalili dar spravedlnosti a přinesli ho Ježíši?

2. Miluj milosrdenství

Micheáš pokračuje a říká, že máme "milovat milosrdenství." Jednat laskavě. Bible říká: "Láska je trpělivá a laskavá." (1. Korintským 13:4) Setkat se s laskavým jednáním je, zvlášť před Vánoci, docela těžké. Mnoho lidí je nervózních, uhoněných a v důsledku toho nelaskavých.

Zažili jste, že s vámi někdo zacházel nelaskavě? Měli jste někdy pocit, kdy jste věděli, že lidé jenom předstírají svůj zájem o vás a ve skutečnosti je vůbec nezajímáte?

Jak se museli cítit malomocní v čase Nového zákona? Kamkoli šli, museli oznámit svůj příchod tím, že křičeli: "Nečistý, nečistý!" Jak se museli cítit, když se na ně lidé dívali, báli se jich dotknout, utíkali od nich a nechtěli být v jejich přítomnosti. I jejich vlastní rodina si od nich udržovala odstup. Ale když přišli k Ježíši, on se k nim neotočil zády. Natáhl k nim ruku, dotkl se jich a uzdravil je. 

A co žena, se kterou se Ježíš setkal u Jákobovy studny? Ta co měla 5 manželů a s tím posledním žila jenom tak, na hromádce. Lidé ve městě se na ni dívali skrz prsty. Když šla po ulici, poznámky na její adresu nebyly vůbec lichotivé. Muselo to být tak ponižující, že raději šla ke studni v poledne, kdy všichni ostatní kvůli horku raději byli doma. A tehdy potkala. Co kdyby byl Ježíš nelaskavý? Nikdo by se nedivil, pokud by jí řekl: "Nechci s tebou mít nic společného, ty hříšná ženo." Ale on to neudělal. Místo toho s ní mluvil tak, že se vrátila do Sicharu a řekla lidem, aby přišli a setkali se s mužem, který jí vyprávěl všechno, co udělala, a choval se k ní milosrdně a laskavě.

Milosrdenství je dalším dobrým darem, který můžeme o Vánocích přinést. Nechceme se zkusit o těchto vánocích zavázat k tomu, že přineseme dar milosrdenství? Mohli bychom slíbit, že se budeme snažit být jeden k druhému laskavější? Že budeme odrážet podobu Kristova ducha a ukážeme světu, že on udělal změnu v našich životech? Dar milosrdenství by byl nádherný dárek pro Ježíše.

3. Choď pokorně se svým Bohem

Jako třetí dar, který můžeme přinést je "pokorně chodit se svým Bohem". Ježíš přišel do světa, který pokora nijak neohromovala. Přišel do světa ovlivněného řeckou kulturou a uměním. Lidé byli arogantní a hrdí. Mysleli si, že pokud jste důležití, měli byste mít řadu otroků a žít mezi aristokraty. Měli byste nosit spoustu šperků a odlišit se tak od běžných lidí.

Přišel do světa, který byl velice ohromen "mocí". Římští důstojníci jezdili na bujných hřebcích oblečení do blýskavé zbroje, s chocholy na přilbách, s meči a štíty a byli zvyklí vydávat rozkazy. 

Do tohoto světa přicházel Ježíš, který nepřijel na bujném oři, ale na hřbetě osla. Přišel bez velkého majetku, bez nádherných šperků, bez hmotného bohatství. A svět ho odmítl. Vysmál se mu a ukřižoval ho.

Od té doby uplynulo skoro 2 000 let. Jsme jiní než Řekové a Římané? Dnes nás ohromují značky. Chceme nosit jen to pravé oblečení odpovídající módním trendům, řídit ten správný automobil a bydlet na slušné adrese. Ale Micheášovi Pán říká: "choďte pokorně se svým Bohem."

Tři vánoční dárky. Přesto, že jsou vzácné, nemusíme mít peníze, abychom je mohli věnovat. Nemusíme mít zvláštní nadání. Může je dát každý. Všichni je můžeme přinést, úhledně zabalené a položit je k nohám Ježíše.

A myslím, že když to uděláme, mohou to být ty nejlepší Vánoce, jaké jsme kdy měli.